Jin Mao Tower (čínsky Ťin-mao ta-ša, volně „budova zlaté prosperity“) stojí ve finanční čtvrti Lu-ťia-cuej na šanghajském Pchu-tungu. Spolu s televizní věží Perla Orientu, Shanghai World Financial Center a Shanghai Tower tvoří slavné panorama, které je vidět z nábřeží Bund na druhém břehu řeky Chuang-pchu.
Historie a stavba
Stavba začala v roce 1994 podle návrhu chicagské kanceláře Skidmore, Owings & Merrill. Budova byla slavnostně předána 28. srpna 1998 – datum bylo zvoleno kvůli číslu osm, které v čínské kultuře symbolizuje prosperitu – a do plného provozu se dostala v roce 1999. S architektonickou výškou 420,5 metru byla nejvyšší budovou Čínské lidové republiky až do dokončení sousedního Shanghai World Financial Center v roce 2008.
Architektura a konstrukce
Tvar věže odkazuje na tradiční čínskou stupňovitou pagodu. Číslo osm se v návrhu opakuje všude: budova má 88 nadzemních podlaží a je rozdělena do šestnácti segmentů, z nichž každý je o osminu nižší než šestnáctipatrová základna. Fasádu z oceli, hliníku, skla a žuly pokrývá jemná mřížka z hliníkových trubek.
Konstrukci tvoří osmiúhelníkové železobetonové jádro, které obklopuje osm mohutných kompozitních sloupů a osm ocelových sloupů. Ve třech úrovních je s jádrem spojují dvoupodlažní příhradové výztuhy. Kvůli měkkému podloží stojí budova na 1 062 ocelových pilotách zaražených do hloubky 83,5 metru – v době stavby šlo o nejdelší piloty použité u pozemní budovy. Věž je navržena tak, aby odolala tajfunům i silnějším zemětřesením.
Využití
Spodních zhruba padesát pater zabírají kanceláře. Od 53. do 87. patra se rozkládá hotel Grand Hyatt Shanghai, v době otevření nejvýše položený hotel na světě. Jeho atrium začíná v 56. patře a stoupá v délce zhruba 115 metrů až pod střechu; obklopují ho galerie uspořádané do spirály. V 88. patře, ve výšce kolem 340 metrů, je vyhlídková plošina Skywalk, odkud je vidět i shora do hotelového atria. Budovu obsluhuje 61 výtahů.







